Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém čerstvém rozsudku zabýval převodem nemovitosti, kterou jediný akcionář daroval společnosti. Jak by se mohlo na první pohled zdát správné, nebyla odvedena daň z převodu nemovitostí, neboť ta se vztahuje pouze na úplatné převody. Správce daně však tento bezúplatný převod překlasifikoval na převod úplatný a daň z převodu nemovitostí doměřil.
NSS dal v dané situaci daňové správě zapravdu. Argumentem bylo zejména to, že akcionáři sice poklesla hodnota jeho nemovitého majetku, ale zvýšila se hodnota jeho podílu v akciové společnosti. Po darování nemovitosti by totiž akcionář dokázal prodat svůj podíl v akciové společnosti za vyšší cenu, než kdyby k darování nedošlo. Dle NSS tedy nemohlo jít o bezúplatný převod.
Závěry NSS tak potvrzují výklady, které daňová správa v současné době zastává ohledně vztahu společníka a „jeho“ společnosti. Plnění poskytovaná společníkem do společnosti nejsou v zásadě vnímána jako bezúplatná.
