Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 20 Cdo 4368/2015 ze dne 1.4.2016
V posuzované věci se Nejvyšší soud zabýval tím, zda lze v exekučním řízení zahájeném v době od 1.1.2013 do 31.12.2013 vymáhat pohledávku povinného, která vznikla před uzavřením manželství povinného a jeho manželky podle ustanovení § 42 odst. 1 exekučního řádu ve znění účinném od 1.1.2014, když ke vzniku pohledávky, stejně jako k uzavření manželství, došlo za úpravy předchozí, která neumožňovala k uspokojení v rámci exekuce vedené pro závazek jednoho z manželů vzniklý před uzavření manželství použít majetek ve společném jmění.
Jak uvádí Nejvyšší soud, nová právní úprava má obvykle vliv i na právní vztahy, které vznikly před jeho účinností. V takovém případě nastává tzv. zpětná účinnost (retroaktivita) nového právního předpisu. V případě chybějících přechodných ustanovení, které by se zpětnou účinností zabývaly, je potřeba danou otázku vyřešit dle principů obecné právní nauky.
Právní teorie rozeznává zpětnou účinnost pravou (pravou retroaktivitu) a nepravou (nepravou retroaktivitu). O pravou retroaktivitu jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik, práva a povinnosti účastníků z tohoto vztahu také v případě, kdy právní vztah nebo práva a povinnosti z něj vyplývající, vznikly před účinností nového právního předpisu. Pravá retroaktivita je nepřípustná. Nepravá retroaktivita znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti, samotný vznik těchto právních vztahů a práva a povinnosti z těchto vztahů, vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou. Nepravá retroaktivita tak ve skutečnosti zpětnou účinností zákona není a jako taková je obecně přípustná, pokud nejsou stanoveny výjimky.
Nejvyšší soud uzavřel, že je v souladu s principem legitimního očekávání takový výklad, podle něhož se ustanovení § 42 odst. 1 exekučního řádu ve znění účinném od 1.1.2014 uplatní jen tehdy, pokud ke vzniku pohledávky došlo v době od 1.1.2014. V opačném případě by dopad ustanovení § 42 odst. 1 exekučního řádu ve znění účinném od 1.1.2014 měl ve vztahu k manželům, jejichž pohledávka vznikla do 31.12.2013, pravé retroaktivní účinky a byly by v rozporu s jejich legitimním očekáváním v době vzniku závazku v tom směru, že dluh vzniklý před uzavřením manželství je výlučným dluhem dlužného manžel a jako takový může být uspokojen toliko z výlučného majetku dlužného manžela, nikoliv z majetku ve společném jmění manželů. Rozhodujícím přitom není okamžik uzavření manželství, ale doba, kdy ke vzniku pohledávky došlo.
