Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. září 2018, sp. zn.: 14 Co 168/2018
V rámci exekučního řízení bylo povinné doručováno usnesení prostřednictvím České pošty na adresu jejího trvalého bydliště dle ust. § 50 OSŘ, tj. nikoliv do vlastních rukou adresáta. Jelikož adresátka nebyla zastižena, vhodil zaměstnanec České pošty zásilku do domovní schránky, přičemž však datum 17.04.2018 vyznačil pouze na doručence, která byla následně zaslána soudu, nikoliv však na vhozené písemnosti, jak vyžaduje zákon. Povinná následně podala proti danému usnesení dne 07.05.2018 odvolání, které okresní soud odmítl pro opožděnost – vyšel totiž z data doručení na jemu vrácené doručence.
Krajský soud však uvedl, že nevyznačením dne vhození do schránky na doručované písemnosti došlo k porušení zákona, jehož smyslem je vyrozumět adresáta zásilky o tom, který den je považován za den doručení a od kterého dne tedy běží lhůta k podání opravných prostředků. Jelikož došlo k pochybení doručujícího orgánu (České pošty), doručení dne 17.04.2018 nelze považovat za účinné a za den doručení je třeba v souladu s judikaturou považovat až den, kdy se usnesení dostalo do rukou adresátky (24.04.2018), nelze-li doručení prokázat jinak. Díky tomu bylo tedy Krajským soudem odvolání posouzeno jako včasné.
