Novela Směrnice OECD o převodních cenách přináší nejen změny, ale i ucelená pravidla a doporučení pro správné nastavení cen mezi ekonomicky či personálně spojenými osobami. Směrnice může být nápomocná při sestavování dokumentace o převodních cenách, která je v posledních letech často předmětem kontroly správce daně.
V nedávné době (dne 10. 7. 2017) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) zveřejnila novelizovanou verzi Směrnice o převodních cenách pro národní podniky a daňové správy pro rok 2017 (dále jen „Směrnice“). Nové vydání Směrnice nahrazuje poslední vydání Směrnice z roku 2010 a obsahuje veškeré změny a pravidla, která byla v oblasti převodních cen přijata v období od roku 2010 do dnes. Novelizovanou Směrnici o převodních cenách a související informace naleznete zde.
Hlavní změny nové směrnice o převodních cenách pro rok 2017 se týkají následujících oblastí:
- Nehmotný majetek (nově definované kategorie, funkce, rizika a tzv. analýza DEMPE => analýza funkce vývoje, rozšíření, údržby, ochrany a využívání nehmotných aktiv);
- Vnitroskupinové služby s nízkou přidanou hodnotou;
- Dokumentace převodních cen (třístupňový systém, tj. Master File, Local File, výkaznictví dle jednotlivých zemí známé jako CbCR);
- Aplikace principu tržního odstupu a pokyny představující návod pro jeho řádné uplatňování;
- Faktory srovnatelnosti v oblasti převodních cen zahrnující lokální úspory, pracovní kolektivy a synergie nadnárodních skupin;
- Smlouvy o podílení se na nákladech a jejich očekávané přínosy.
Směrnice OECD o převodních cenách poskytuje jasné pokyny a doporučení k uplatňování zásad pro stanovení „obvyklé tržní ceny“, tedy ceny, které by byly sjednávány mezi nezávislými subjekty. Směrnice představuje mezinárodně jednotný postoj daňových správ týkající se oceňování přeshraničních transakcí mezi ekonomicky či personálně spojenými osobami pro účely daně z příjmů. V dnešní ekonomice stále více hrají roli nadnárodní podniky a cílem jednotlivých států je, aby zdanitelné zisky nebyly uměle přesouvány mimo jurisdikci daného státu.
OECD rovněž dne 6. 11. 2017 vydalo aktualizované přehledy, dle jednotlivých zemí, odkazující se na aktuální legislativu upravující převodních ceny v dané jurisdikci. Přehledy dle jednotlivých států naleznete zde.
Z pohledu české legislativy není Směrnice OECD právně závazná, ale její využití pro účely posouzení převodních cen doporučuje hned několik výkladových pokynů Ministerstva financí České republiky, jejichž přehled naleznete zde.
Dodržování principu tržního odstupu podléhá kontrole finančních úřadů v rámci daňové kontroly. Mezi nejčastější transakce, na které se zaměřují finanční úřady při daňové kontrole převodních cen, patří:
Transakce s hmotným majetkem
- Prodej výrobků, polodokončených výrobků nebo zboží mezi spojenými osobami
- Materiálové zajištění ve skupině podniků, prodej surovin
- Prodej dlouhodobého majetku
Transakce s nehmotným majetkem
- Sdílení nákladů na logo využívané ve skupině podniků
- Sdílení nákladů na výzkum a vývoj ve skupině podniků
- Ocenění licencí a licenčních poplatků
Poskytování služeb
- Poskytování podpůrných vnitroskupinových služeb (účetnictví, daňové služby, práce s veřejností, personální služby, apod.)
- Sdílení nákladů na servisní střediska ve skupině
- Poskytování manažerských služeb
Financování ve skupině
- Poskytování půjček a úvěrů
- Podřízený dluh
- Dluhopisy
- Jiné formy financování
Četnost kontrol správného nastavení převodních cen se v posledních letech značně zvýšila. V případě, kdy poplatník není schopen uspokojivě doložit nastavení cen mezi spojenými osobami, vystavuje se riziku zásadního doměření daně finančním úřadem. Je tedy žádoucí, aby každá společnost, která je součástí skupiny podniků měla nastavení převodních cen řádně nastavené a zdokumentované.
