Doposud bylo vždy primárním cílem investičních pobídek vytvoření nových pracovních míst a snížení nezaměstnanosti. S ohledem na stávající vysokou míru zaměstnanosti chce stát změnou zákona jednoznačně ukázat, že takovéto projekty již nadále nehodlá podporovat. Pobídky by tak nově měly směřovat především do odvětví přinášejících vysokou přidanou hodnotu, do technologických center a center strategických služeb. Rovněž se ale počítá se zachováním státní podpory v hospodářsky problémových regionech. Novela taktéž reaguje na často kritizovanou nedostupnost investičních pobídek pro malé a střední podniky a pro tyto subjekty významně snižuje výši investice potřebnou pro dosažení podpory.
Nejvýznamnější změnou, která směřuje k technologickým centrům a centrům strategických služeb, je zvýšení limitu pro poskytnutí podpory na pořízení majetku na 20 % způsobilých nákladů.
Nalézt kritéria pro posouzení vyšší přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu bylo pro zákonodárce poměrně obtížné. Nakonec byla zvolena podmínka, kdy 80 % zaměstnanců společnosti, která bude chtít investiční pobídku čerpat, bude muset pobírat mzdu minimálně ve výši průměrné mzdy v daném kraji. K této základní podmínce bude muset navíc společnost buď zaměstnávat výzkumné a vývojové pracovníky (jejich podíl musí činit min. 2 %), nebo spolupracovat v oblasti výzkumu a vývoje s vysokou školou či výzkumnou organizací. Alternativou k výzkumným aktivitám je zaměstnávat alespoň 10 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, což je ovšem u většiny současných výrobců takřka nemožné.
Připravená novela dále odstraňuje povinnost tvorby nových pracovních míst pro investiční akce ve výrobě. Aby totiž zůstal zpracovatelský průmysl konkurenceschopný, musí se přizpůsobovat technologickému pokroku a reagovat na vývoj v technologických inovacích. Vyšší produktivita práce v oblasti výroby přitom není spojena se vznikem nových pracovních míst, naopak automatizace a digitalizace výroby přispívají k jejich snižování.
Poslední novinkou je zpřesnění podmínek pro podporu investic ve strukturálně postižených regionech, pro které se počítá s výjimkou z kritérií vymezující vyšší přidanou hodnotu. Tyto oblasti by v případě zvýšení míry nezaměstnanosti na 125 % republikového průměru, případně dosažení absolutní míry nezaměstnanosti ve výši 7,5 %, mohly dosáhnout i na poskytování finančních prostředků na pracovní místa ve výrobě.
Novela zákona je nyní v připomínkovém řízení, řada připomínek má ovšem zcela zásadní charakter. Lze proto v budoucnu ještě očekávat významné úpravy v připraveném návrhu zákona.
