Možnost snížení jednostranně započtené nepřiměřené smluvní pokuty soudem

Nejvyšší soud se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí (sp. zn. 31 Cdo 927/2016) vyjádřil k otázce, zda může soud v souladu s obchodním zákoníkem, i v souladu s novým občanským zákoníkem, snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, pokud byla již jednostranně započtena.

Je-li ve smlouvě ujednána smluvní pokuta, jejíž výše je nepřiměřeně vysoká, je smluvní strana, která je povinna tuto pokutu zaplatit, oprávněna se u soudu obecně domáhat snížení této smluvní pokuty. Pokud soud dospěje k názoru, že smluvní pokuta byla s ohledem na povinnost, k níž se vázala, nepřiměřeně vysoká, tak ji sníží. Co však v případech, pokud v mezidobí věřitel tuto smluvní pokutu v celé výši jednostranně započetl na jinou pohledávku a tím došlo k jejímu zániku?

Podle zmiňovaného rozhodnutí je soud oprávněn snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, i když byl proveden jednostranný zápočet. Smluvní pokuta se rozhodnutím soudu snižuje od počátku, tj. jako by byla již od počátku ujednaná ve snížené výši. Jednostranným započtením tedy nemůže dojít ani k zániku pohledávky ze smluvní pokuty v rozsahu její nepřiměřené výše, ani k zániku pohledávky, proti které je započítáváno. Uvedené pohledávky tak zanikají pouze v rozsahu již soudem upravené výši smluvní pokuty.

Z uvedeného tak plyne, že i po provedení jednostranného zápočtu se lze nadále u soudu bránit a domáhat se snížení nepřiměřeně vysokých ujednaných smluvních pokut.