Složení zálohy do advokátní úschovy nemusí být přijetím úplaty za zdanitelné plnění

Novinky

Složení zálohy do advokátní úschovy nemusí být přijetím úplaty za zdanitelné plnění

 

Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku ze dne 20. 8. 2021 neztotožnil s názorem Odvolacího finančního ředitelství, že složením částky odpovídající kupní ceně na účet svěřenského správce přijal daňový subjekt úplatu za zdanitelné plnění, neboť peněžní prostředky přijala třetí osoba. Daňový subjekt dle NSS není v takovém případě povinen k datu složení zálohy do úschovy odvést DPH. Dle Nejvyššího správního soudu se přijetím úplaty rozumí přijetí úplaty plátcem daně, nikoli třetí osobou. Schovatel není příjemcem ani poskytovatelem zdanitelného plnění. Úplatou za zdanitelné plnění se částka v úschově stává tedy až tehdy, kdy nastanou smluvní podmínky k tomu, aby ji schovatel vyplatil prodávajícímu a k okamžiku přijetí úplaty tak dojde až skutečným vyplacením částky prodávajícímu. Závěrem soud dodává, že si je vědom toho, že obecně jsou zálohové platby ustáleně posuzovány jako úplata za zdanitelné plnění, s jejímž přijetím se pojí vznik povinnosti poskytovatele zdanitelného plnění přiznat daň. I pokud by však Nejvyšší správní soud odhlédl od určitých pochybností stran toho, zda vůbec lze složení kupní ceny do úschovy u třetí osoby kvalifikovat jako zálohovou platbu, musel by opět uzavřít, že v okamžiku složení kupní ceny do úschovy nelze hovořit o přijetí úplaty resp. zálohy plátcem daně; stále by totiž platilo, že příjemcem je schovatel, nikoli poskytovatel zdanitelného plnění. Závěr soudu se tak dle našeho názoru může vztahovat i na jiné případy, kdy úplata mající charakter zálohy je poskytnuta, nikoliv však plátci daně, který je poskytovatelem daného zboží nebo služby, ale jiné třetí osobě.  Bude vždy nicméně nutné daný případ zkoumat samostatně s ohledem na konkrétní ujednání všech zúčastněných stran.