Návrh zákona o ochraně oznamovatelů se s dlouhým zpožděním blíží k poslanecké sněmovně. Cílem zákona je poskytnout ochranu a rámec, díky kterému budou oznamovatelé moci upozorňovat na protiprávní aktivity, se kterými se setkají v průběhu pracovních kontaktů všeho druhu.
Je implementací směrnice evropské unie, jejíž přímý účinek dopadá od 18. prosince 2021 na vymezené orgány veřejné moci – státní orgány, orgány územních samosprávných celků (kraje a obce s více než 10.000 obyvateli) a další veřejné instituce (např. VZP, veřejné vysoké školy, ČEZ), které musí od uvedeného data plnit povinnosti stanovené směrnicí, zejména zavedení vnitřního oznamovacího systému. Tuto povinnost budou dle zákona mít i soukromé subjekty – zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců, osoby zprostředkující pojištění a další subjekty zapojené do evropského finančního systému.
V rámci vnitřního systému je povinností určit příslušnou osobu, která bude agendu spojenou s oznamovateli spravovat (není vyloučeno, aby příslušnou osobou byl zaměstnanec povinného subjektu). Ministerstvo spravedlnosti povede tzv. vnější oznamovací systém a bude přijímat všechna oznámení. Příslušné osoby mají zajišťovat plynulý a korektní postup při obdržení oznámení, ať už informováním oznamovatele o obdržení oznámení, filtrací oznámení, které nejsou opodstatněná, nebo zachováváním anonymity oznamovatele, spolu se zachováním nestrannosti.
Oznamovatel má právo být do 30 dnů o výsledcích posouzení informován. Příslušná osoba, v případě vyhodnocení oznámení jako opodstatněného, má povinnost nejen doporučit povinnému subjektu způsob nápravy, ale informovat příslušný orgán veřejné moci. Tím bude v případě podezření ze spáchání trestného činu policie anebo v případě porušení veřejnoprávních předpisů dozorující úřad.
O oznamovacím systému je třeba informovat způsobem, který umožňuje dálkový přístup (lze očekávat internetové stránky). Povinné subjekty musí uveřejnit způsoby podávání oznámení, jak vlastním systémem, tak skrz portál ministerstva spravedlnosti a další informace podle zákona. Alespoň pět let je nutné vést evidenci o oznámeních, ke kterým má přístup pouze příslušná osoba.
Zákon výslovně povoluje oznamovateli prolomit smluvní nebo zákonnou mlčenlivost či bankovní tajemství, přičemž zákon obsahuje výčet druhů mlčenlivosti, které oznámením nutným pro odhalení protiprávního jednání, zejména trestného činu a porušení předpisů v oblasti daňové, finanční, ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí, hospodářské soutěže či např. jaderné bezpečnosti (a dalších), prolomit nelze: Je jím nejen ochrana utajovaných informací ale i advokátní či lékařská povinnost mlčenlivosti.
Zákon nedopadá ani na anonymní oznámení. Anonymními oznámeními se povinné subjekty a příslušné osoby ze zákona zabývat nemusí.
K ochraně oznamovatele má přispět záštita oznamovacího systému vytvořená povinnými subjekty. Dále zákon zakazuje odvetná opatření vůči oznamovateli, jako je například výpověď z pracovního poměru, a pokud by k nim došlo, mají oznamovatelé právo na přiměřené zadostiučinění, a to i v případě, že nedošlo k žádné materiální újmě. Tato ochrana náleží i oznamovateli, podal-li oznámení rovnou orgánu veřejné moc nebo policii. Oznamovatel tedy není nucen využít oznamovatelského systému svého zaměstnavatele nebo osoby, na které je pracovně či podnikatelsky závislý. V úzce vymezených případech má právo oznamovatel též své oznámení uveřejnit. Zákon stanoví pokuty i za odvetná opatření a nedodržení povinností v rámci oznamovatelského systému.
