Na základě rozsudků soudního dvora C-235/18 ze dne 15.5.2019 a C-48/20 ze dne 4.5.2021 je patrné, že pohled Soudního dvora Evropské unie ve věci nároku na odpočet DPH poskytovatele/vydavatele tankovacích karet, přes které je financován nákup pohonných hmot v jiných zemích Evropské Unie, zůstává neměnný.
V prvním výše jmenovaném rozsudku C-235/18 poskytoval rakouský přepravce svým dceřiným společnostem sídlících v dalších zemích Evropské unie PHM prostřednictvím tankovacích karet, ke kterým si připočetl marži a místní DPH. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že se jedná o poskytnutí nástroje k financování nákupu PHM, což je služba podobná zprostředkování úvěru a tato služba může být ve státech EU osvobozena od DPH.
Ve druhém výše zmiňovaném rozsudku C-48/20 odmítl Soudní dvůr Evropské unie přiznat nárok na odpočet DPH z PHM litevské společnosti, která poskytovala tankovací karty litevských společnostem, které nakupovaly PHM v Polsku, a to ze stejných důvodů, které byly uvedeny v rozsudku ze dne 15.5.2019.
Výbor Evropské komise pro DPH vydal k této problematice pracovní materiál, který potvrzuje, že v případě formy nákup/prodej, vydavatel tankovacích karet nenabývá práva nakládat s PHM a pouze nákup PHM financuje a jedná se tedy o plnění od DPH osvobozené. Avšak v případě komisionářské struktury výbor doporučuje nahlížen na transakce uskutečněné vydavatelem karet v rámci řetězce jako na pořízení, respektive na navazující dodání PHM, tedy zboží.
Na vyjádření České finanční správy k tomuto materiálu se stále ještě čeká.
