Začátkem roku 2023 vstoupí v Německu v platnost zákon o vymáhání sankcí II. (Sanktionsdurchsetzungsgesetz II), od jehož přijetí si němečtí zákonodárci slibují především zefektivnění boje proti praní špinavých peněz (Anti-money laundering, „AML“) a lepší vymáhání hospodářských sankcí. Jednou z novinek, kterou tento zákon přináší, je zákaz hotovostních plateb za koupi nemovitosti. Toto opatření je však kritizováno notáři, a to nejenom kvůli dodatečným povinnostem, které jim nově při převodu vlastnictví ukládá, ale mnozí z nich poukazují i na narušení principu ochrany dobré víry ve stav zapsaný v katastru nemovitostí.
Ačkoliv němečtí notáři v zásadě souhlasí se zákazem realitních transakcí v hotovosti, poukazují na problematičnost zamýšleného pojetí. Pokud by byla platba v hotovosti provedena navzdory zákazu, vlastnické právo k nemovitosti by na nabyvatele nepřešlo, což by podle mínění některých notářů, narušilo právní jistotu nejen potencionálních kupujících, ale také věřitelů, například bank, protože by se v praxi již nemohli spoléhat na údaje zapsané v katastru nemovitostí.
Za účelem podání žádosti o převodu vlastnictví by tedy strany musely notáři prokazovat, že mezi nimi bezhotovostní transfer proběhl, například pomocí výpisu z účtu, jinak by tuto žádost nemohl podat (pro úplnost uvádíme, že v Německu zápisy do katastru provádí přímo notář). S tím tedy souvisí nová povinnost notářů, a sice povinnost sledovat veškerá protiplnění uskutečněná v následujících dvou letech po převodu vlastnictví. Tato kontrola by byla ztížena v případech, kdyby strany převodu zemřely, nebo pokud by notář odstoupil ze své funkce.
Z tohoto důvodu bylo nakonec po tlaku odborné veřejnosti od těchto záměrů upuštěno. Proto i v případě porušení zákazu platby v hotovosti, zůstává věcný převod nemovitosti na nabyvatele nedotčen. Zákaz se v konečném důsledku vztahuje i na platbu drahými kovy, nebo diamanty. Co se týče nové povinnosti notáře sledovat protiplnění mezi stranami, byla tato lhůta zkrácena na jeden rok, protože u dlouhodobého plnění je zpravidla nižší riziko praní špinavých peněz. Pokud by měl notář přesto podezření, že se jedná o výnosy z trestné činnosti, může podat podnět k Centrálnímu úřadu pro vyšetřování finančních transakcí a až posléze samotnou žádost o zápis do katastru.
V České republice jsou v souvislosti s opatřením proti AML denní platby v hotovosti omezené zákonem. Jak fyzickým, tak i právnickým osobám je zakázáno provádět a přijímat platby v hotovosti, pokud převyšují 270.000 Kč (tedy cca. 10.000 €). Z tohoto zákazu však existuje několik výjimek, například platby daní a poplatků, platby pojistného nebo platby přijaté soudními exekutory, správními orgány nebo soudy při exekuci nebo výkonu rozhodnutí. Povinnost zákazu se vztahuje rovněž na zahraniční měny, které jsou převáděny podle kurzu ČNB ke dni provedení platby. V případě porušení tohoto zákazu hrozí jak podnikajícím i nepodnikajícím osobám vysoké pokuty.
Další povinnosti v souvislosti s AML a prodejem nemovitostí vyplývají ze zákona také při využívání advokátních a notářských úschov, například povinnost provádět tzv. identifikaci a kontrolu podle zákona o praní špinavých peněz nebo evidence úschov u příslušné komory.
