Americká nadnárodní společnost, Exxon Mobile, se rozhodla podat prostřednictvím svých poboček v Nizozemí a Německu žalobu k Tribunálu Evropské unie s cílem zrušit unijní opatření upravující mimořádné zdanění, tzv. windfall tax.
Podle názoru Exxon Mobile bylo opatření přijato nejen v rozporu s pravomocemi Evropské unie, ale zároveň podle mínění společnosti ohrožuje i realizaci budoucích investic v tomto odvětví a oproti zamýšlenému účelu tím spíše dojde ke zvýšení závislosti na dovozu energií.
Balíček opatření, který má snižovat vysoké ceny energií, bylo schválen v září 2022. Nařízení bylo přijato na návrh Evropské komise kvalifikovanou většinou hlasů v rámci krizového postupu podle článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, což v praxi znamená, že nebylo předloženo Evropskému parlamentu, jako u běžného schvalovacího procesu. V této skutečnosti spatřuje Exxon Mobile překročení pravomocí ze strany EU, protože samotné opatření neřeší problém s dodávkami surovin, ale pouze usměrňuje jejich cenu.
Konkrétně vyměřuje unijní úprava v letošním a nadcházejícím roce dodatečnou daň 33 % ropným a plynárenským společnostem, a to za podmínky, pokud se jejich zisk zvýšil minimálně o 20 % oproti průměrnému zisku v předchozích 3 letech. Nařízení dále umožňuje členským státům rozšířit okruh dotčených společností, kromě výslovně stanovených v oblasti těžby a zpracování fosilních paliv, také o další sektory dle vlastního uvážení.
V České republice platí daň z neočekávaných zisků od 1.1.2023 a kromě energetického a petrolejářského sektoru se vztahuje i na největší tuzemské banky. Sazba daně schválená Poslaneckou sněmovnou činí 60 % a je aplikována jako daňová přirážka k 19 % dani z příjmů právnických osob. Nadměrný zisk se počítá srovnáním letošního základu daně s průměrným základem daně za předchozí 4 roky, tj. v časovém rozmezí let 2018 až 2021, přičemž je tolerována odchylka do 20 %.
Žalobu nyní posuzuje Tribunál, proti jehož rozhodnutí je přípustné odvolání k soudnímu dvoru EU. Evropská komise nadále trvá na svém stanovisku, že nařízení bylo přijato v souladu s unijním právem. Konečné rozhodnutí by tak mohlo být vydáno v řádu několika měsíců, přičemž vznesená žaloba nebrání platnosti právních předpisů.
