Za účelem harmonizace právní úpravy vydala EU v rámci své legislativní činnosti v roce 2019 směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (whistleblowerů). Samotná směrnice by měla poskytnout bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání, a proto je dle názoru EU směrnice důležitá a na její včasné transpozici je nutné trvat. Transpoziční lhůta však ČR uplynula již na konci roku 2021.
Ačkoliv se ČR snažila předmětnou směrnici transponovat včas, a to ve formě vládního návrhu zákona či aktuálně projednávaného návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, o kterém jsme vás již informovali, svým závazkům včas nedostála. Evropská komise se tedy rozhodla užít jeden ze sankčních nástrojů pro neřádnou transpozici směrnic členskými státy, a to žalobu u soudního dvora EU, ve které se domáhá uložení pokuty, jejíž celkový výměr bude závislý na délce zpoždění řádné transpozice směrnice. Výše pokuty bude tedy nyní zcela závislá na rychlosti, kterou ČR zákon o ochraně oznamovatelů přijme. Jedná se mimo jiné o první případ, kdy ČR bude platit pokutu za nevčasnou transpozici směrnice EU.
Česká republika není jediným členským státem, který směrnici o ochraně oznamovatelů včas netransponoval. Kromě ČR se jedná například i o Polsko, Belgii, Španělsko, Německo a další státy.
