České obchodní právo upravuje zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace neboli tzv. diskvalifikaci. Obsahově se jedná o poměrně citelnou sankci, která může být uložena rozhodnutím soudu za opakované či závažné porušení povinností při výkonu funkce člena statutárního orgánu. Pod tím si lze představit např. uzavírání smluv, které jsou pro obchodní korporaci zjevně nevýhodné, nedodržování povinností při vedení účetnictví či porušení povinnosti ve vztahu k řádnému (včasnému) podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení.
Porušení povinností, které je podmínkou pro diskvalifikaci, nemá naproti tomu žádný vztah k trestněprávní rovině, neboť nemusí dosáhnout intenzity trestného činu ani přestupku, a dále ani nemusí vést k úpadku obchodní korporace. Smyslem a účelem diskvalifikace příslušného člena statutárního orgánu je ochrana jednak dovnitř obchodní korporace, tj. ochrana společnosti jako takové a jejích členů, jednak ochrana navenek, zejména pak vůči věřitelům.
V praxi se rozhoduje o diskvalifikaci člena statutárního orgánu v rámci zvláštního soudního řízení, které může být zahájeno na návrh kohokoliv, kdo má na vyloučení člena statutárního orgánu důležitý zájem, nebo i bez návrhu. Soud může v předmětném řízení rozhodnout o zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí, a to ve vztahu k jakékoli společnosti. Právní mocí rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu pak přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích.
Z tohoto pravidla existuje výjimka, podle které soud může výslovně rozhodnout, že vyloučení z funkce nedopadá na stávající, tedy již existující výkon funkce člena statutárního orgánu jiné obchodní korporace (tedy jiné než té, v rámci které se dotyčný člen statutárního orgánu dopustil porušení povinností), pakliže jsou kumulativně splněny tři následující podmínky: 1) osoba, jíž se vyloučení týká, nebo dotčená obchodní korporace to navrhla, 2) z okolností případu je doloženo, že dosavadní výkon funkce člena statutárního orgánu v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce a 3) vyloučení by mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů.
V praxi si lze představit situaci, kdy je vyloučen člen představenstva akciové společnosti, který je zároveň jediným společníkem a jediným jednatelem malé společnosti s ručením omezeným nebo členem představenstva bytového družstva. V takovém případě může soud za splnění výše uvedených tří podmínek rozhodnout o tom, že vyloučení člena statutárního orgánu z představenstva akciové společnosti nedopadne na vyloučení z funkce člena statutárního orgánu v těchto dalších společnostech/družstvu, kterou dotyčná osoba současně zastává. Vždy je však zapotřebí zvážit individuální okolnosti konkrétního případu.
Co však zůstává bezvýjimečné, je skutečnost, že vyloučený člen statutárního orgánu nesmí po dobu uvedenou v rozhodnutí soudu nabýt žádnou další, tedy novou funkci člena statutárního orgánu.
Stávající zákonná úprava neumožňuje, aby soud vyslovil, že se zákaz nevztahuje na určitý, v rozhodnutí podle charakteru činnosti definovaný okruh obchodních korporací, v nichž vyloučená osoba dosud funkci člena statutárního orgánu nezastává, například z hlediska předmětu činnosti či společnické struktury.
