Daň z mimořádných zisků („Windfall tax“) byla zavedena na období příštích 3 let novelizací zákona o daních z příjmů a energetického zákona. Ministr financí Stanjura si od zavedení daně sliboval navýšení příjmů státního rozpočtu o přibližně 100 mld. jen za rok 2023. Dle informací z poslední doby je však již zřejmé, že stát na mimořádné dani vybere oproti plánu mnohem méně. Ministerstvo financí v dubnu přiznalo, že celkový výnos nepřesáhne zřejmě 40 mld. korun a je možné, že konečný výnos daně bude ještě nižší. Původní predikci Ministerstvo financí kalkulovalo z výnosů plátců daně za rok 2022 a cen komodit, které však byly v důsledku vypuknutí války na Ukrajině a související tržní nejistoty namnoze zvýšené o rizikovou přirážku.
Jen z mimořádného zdanění zisků bankovních domů měl stát podle výše zisků za minulý rok získat až 33 mld. Kč. Banky nicméně proti zdanění argumentují odkazem na skutečnost, že zvýšené zisky za rok 2022 byly zejména důsledkem inflace a souvisejícím nepredikovaným zvýšením repo sazby na 7 %, což představovalo změnu proti původním obchodním plánům bank na rok 2022. Vyšší rozdíl mezi repo sazbou a úrokovými sazbami na klientských účtech ve svém důsledku generoval nadměrný zisk. V důsledku zvýšení úroků vkladů na klientských účtech v letošním roce může bankám poklesnout zisk, čímž poklesne rovněž základ pro vyměření mimořádné daně. V případě některých poplatníků nemusí výsledná daňová povinnost přesáhnout 1 mld. korun, což vzhledem ke skutečnosti, že parametry daně byly v zákoně o dani z příjmů nastaveny tak, aby dani v roce 2023 podléhalo pouze 6 největších finančních institucí, může představovat výrazný zásah do plánovaných příjmů státního rozpočtu na letošní rok.
V energetickém a petrochemickém odvětví Windfall tax patrně dopadne na 4 až 5 společností, přičemž ovšem příjmy státního rozpočtu budou i rovněž z tohoto odvětví snížené. V důsledku poklesu tržních cen energií pod schválené hranice pro odvod ze zisku z výroby elektřiny nemůže státní rozpočet počítat s plánovanými výnosy z odvodů z nadměrných cen elektřiny a v některých případech zamýšlení poplatníci daně přijali opatření, která mohou jejich daňovou povinnost rovněž ovlivnit. Jeden ze subjektů například přesunul centrum části své činnosti mimo území ČR a zdá se, že další subjekty tyto zisky reinvestují za účelem navýšení zpracovatelských kapacit, modernizace výroby a dosažení čistší produkce.
Již nyní je zřejmé, že výnosy z Windfall tax nenaplní státní rozpočet, na druhou stranu může tato daň být i pozitivním stimulem pro investice do moderních průmyslových odvětví.