Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. srpna 2014, č.j. 21 Cdo 747/201
Zaměstnavatel je v případě ochrany svého majetku svěřeného zaměstnancům pro výkon práce oprávněn zasahovat přiměřeně do jejich soukromí, a to z důvodu zda zaměstnanci dané výrobní a pracovní prostředky neužívají pro svou osobní potřebu.Míra ochrany soukromí je u zaměstnance určována (limitována, omezována) tím, že provádí závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (srov. § 2 odst. 1 zák. práce). Zaměstnanci jsou zároveň povinni využívat výrobní prostředky pouze k vykonávání svěřených prací, řádně s nimi hospodařit, střežit a ochraňovat je před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele [srov. § 301 písm. d) zák. práce]. Uvedené postavení zaměstnance, zejména ve vztahu k výrobním a pracovním prostředkům, je zcela pregnantně vyjádřeno v ustanovení § 316 odst. 1 větě první, jež obsahuje výslovný zákaz pro zaměstnance, aby bez souhlasu zaměstnavatele užívali pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky, případně jeho telekomunikační zařízení. Oprávnění zaměstnavatele kontrolovat přiměřeným způsobem dodržování tohoto zákazu výslovně zakládá věta druhá téhož ustanovení.
Vážení klienti,
rádi bychom vás informovali, že v období od pondělí 30. června do pátku 29. srpna bude provoz naší recepce upraven. Recepce vám bude k dispozici každý pracovní den od 8:30 do 17:00 hodin.
Děkujeme za pochopení.