Dne 01. 07. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), dle které se odpovědnost člena voleného orgánu vyplývající z konkurenčních jednání, nedodržení povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a jednání ve střetu zájmů uplatní i na osoby, které mají postavení člena voleného orgánu, ačkoli jím právně nejsou.
Z toho vyplývá otázka, jestli jsou těmito osobami i prokuristé. Z jednotlivých typů volených orgánů společnosti se prokura svou povahou nejvíce podobá výkonu funkce statutárního orgánu: Statutární orgán (tedy jednatel/představenstvo) je tím, kdo za společnost jedná navenek. Prokurista má za úkol rovněž navenek zastupovat v záležitostech obchodního závodu. Rozsah prokury není vůči třetím osobám omezitelný. Jedinou výjimkou je výslovné zmocnění prokuristy podnikatelem k možnosti dispozice s nemovitými věcmi.
Z toho lze dovodit, že prokurista může mít takřka stejné pravomoci, jako člen statutárního orgánu, byť jen ohledně záležitostí obchodního závodu. Požadavek konkrétního zmocnění disponovat s nemovitými věcmi by však neměl mít za následek individuální posuzování postavení prokuristů. To by totiž vedlo k narušení principu právní jistoty. I bez zmíněného výslovného oprávnění nakládání s nemovitými věcmi je prokurista s to svým nepoctivým jednáním způsobit nemalé škody.
Zákonodárce ale jako by nezamýšlel odpovědnost na prokuristy vztáhnout – s argumentem, že jinak by se muselo aplikovat i na ostatní smluvní i zákonné zástupce podnikatele, se to uvádí v důvodové zprávě. S tím nelze souhlasit.
Je třeba připomenout, že v minulosti se výše definovaná odpovědnost člena voleného orgánu výslovně na prokuristy vztahovala. Dle důvodové zprávy samotného ZOK (tj. jeho prvního znění) by totiž docházelo k legislativním zmatkům ústícím v nerovnost ohledně míry odpovědnosti jednotlivých typů zástupců podnikatele.
Vzhledem k nejednotnosti právního výkladu by si všichni prokuristé vykonávající faktický vliv na chod společnosti měli být vědomi, že i na ně se potenciálně mohou vztahovat povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře (v souladu s tzv. business judgement rule, pravidlem podnikatelského úsudku), v opačném případě by odpovídali za škodu společnosti a ručili za dluhy společnosti v případě neuhrazení újmy. Měli by se vyvarovat střetu zájmů mezi nimi a obchodní společností, kterou zastupují, a být si plně vědomi důsledků přijetí funkce prokuristy. Tato odpovědnost by pak měla být zohledněna i v jejich finančním ohodnocení.
