Soudy mají volnost přiznávat vyšší odškodnění za újmu na zdraví

13. 3. 2023
Soudy mají volnost přiznávat vyšší odškodnění za újmu na zdraví

Česká republika není známá tím, že by zde soudy přiznávaly odškodnění za nemajetkovou újmu (zejména v důsledku poškození zdraví či smrti), které by v případě vyhraného sporu významně změnilo majetkové poměry stran. Poškození často nevědí, jak velké odškodnění mají požadovat a nakolik je v praxi reálné domoci se vyššího odškodnění, než stanoví metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy z roku 2014. Existence této metodiky je i mezi laickou veřejností poměrně známá. Méně známá u ní však bude její praktická aplikace v soudních rozhodnutích.

Jak tato aplikace ze strany soudů tedy vypadá? Platí, že o výši odškodnění rozhodne metodika fungující jako typ početního vzorce či počítačového programu?

Dosavadní judikatura Nejvyššího soudu k použití metodiky stanovila, že ji soudci při stanovení výše peněžité náhrady za nemajetkovou újmu užít nemusí, ale pokud tak již učiní, musí dodržovat v ní stanovená pravidla. Výslednou částku může v souladu se zákonem a soudní praxí dle konkrétních okolností sporu upravit.

Co do náhrady za ztížení společenského uplatnění (tj. v případě trvalých následků újmy na zdraví), kterou metodika také upravuje, pak soud vypočte příslušnou částku náhrady za nemajetkovou újmu a tu opět smí upravit dle věku, intenzity zapojení do společenských aktivit a dalších okolností stanovených zákonem, jako úmyslné způsobení újmy, jeho uvádění ve veřejnou známost, či důsledků diskriminace na základě zdravotního postižení.

V rámci soudních sporů pak strany obvykle předkládají (případně si soud vyžádá) pro vyčíslení nemajetkové újmy znalecké posudky. Jejich závaznost je ale omezená. Soud k této částce sice přihlíží, nicméně je povinen na ni nahlížet kriticky (tedy obsah znaleckého posudku nesmí bez dalšího přijmout) a její finální výši určit sám. Primárním úkolem znaleckého posudku je stanovit procentní určení míry omezení poškozeného, nikoliv finální výši kompenzace (ačkoliv ta je jedním z faktorů, které soud ve svém rozhodnutí zohlední).

Ústavní soud se k samotné metodice vyjadřuje ve své judikatuře kriticky, kdy v případě náhrady za ztížení společenského uplatnění shledává metodiku problematickou a klade důraz na individuální okolnosti projednávané věci, která je v soudním sporu řešena, nikoliv na samotný postup dle metodiky.

Poškozeným tak lze doporučit, aby se nebáli v odůvodněných případech požadovat i významně vyšší odškodnění tam, kde to okolnosti odůvodňují. A to právě s odkazem na vývoj rozhodovací praxe (nejen) Ústavního soudu, která dospěla k závěru, že lidský život a jeho kvalitu nelze spravedlivě vyčíslovat dle sebekomplexnějších tabulek, ale vždy musí rozhodnout pouze příslušný soud v individuálním případě.

Potřebujete poradit?

Jsme tu pro Vás a rádi Vám na základě bližších informací a podkladů poradíme. Pro domluvení nezávazné konzultační schůzky nás neváhejte kontaktovat.


Dáváme srozumitelné odpovědi

V naší komunikaci s klienty se neschováváme za dlouhé citace zákonů, ale dáme jasnou a srozumitelnou odpověď.

Přemýšlíme s Vámi

Konkrétní problém vždy řešíme s ohledem na celkovou potřebu klienta, nevytrháváme naše doporučení z kontextu.

Newsletter - Buďte v obraze

Doručíme přímo na Váš e-mail

CAPTCHA
Opište obrázek pro kontrolu proti spamu.
Kontrola proti spamu a robotům.
© Schaffer & Partner 2024 | Created by: drualas.cz
Move up